1. ročník (2007)

Kontaktní centra

Milan Valeš

Uplatnění modulární výstavby:

NÍZKOPRAHOVÁ  KONTAKTNÍ CENTRA

(drogově závislí, lidé bez domova…)

Tolik lidí bez domova, bez práce, závislých na drogách, nebo jen na dně, problém který nevyřeší žádná budova ,ale může pomoct. Proč zrovna tady?.. teď jsou tu, zítra  budou třeba jinde - nic není napořád- pomoc která závisí  na obětavých lidech, dobrovolnících, půjde za nimi. Organizace které nemají peníze, ale chtějí pomoct...aby mohli fungovat musí být přímo v ohnisku, za městem nikomu nepomůžou, a ti lidé pomoc potřebují, začlenění se zpátky do společnosti toho dosáhnou tak 2%, i to stojí za to.

Lehká, mobilní, dočasná?- bezbariérová stavba schopna následovat svůj podnět. Návrh z lehkých modulů 6x3x2.8m, na bázi klasických unifikovaných buněk, nabízí alternativy ve skladbě jednotlivých dílů v tubusovém uspořádání, dle konkrétního využití, jako provoz kontaktních center s vysokými nároky na hygienu a životnost vybavení –i jako prostoru pro přiblížení tohoto problému široké veřejnosti prostřednictvím tématických akcí zaměřených na sociální kulturu těchto lidí (výstavy, besedy..), a naopak těmto lidem přiblížit zpátky dnešní svět.

Obě nízko-prahová centra fungují zcela nezávisle na sobě- tubusové uspořádání umožní  snadné napojování jednotlivých částí v jiném pořadí.

jednotlivé sekce propojeny spojovacími články na bázi membrán nebo jako pevných dílů. nízká okna pod stropem v zastřených částech zprostředkovávají kontakt člověka s vnějším prostředím, tyto prostory jsou přisvětlovány světlíky s domícháváním umělého světla, pro zachování příjemné hladiny osvětlení. Prosklené přední stěny sloužící jako vstupy pro kulturní akce.. otevřené dveře...“okna do světa“, jako stálé spojení s realitou. všechna okna  na noc chráněna stahovacími kovovými roletami, tak spolu s prolamovaným plechovým pláštěm mohu odolávat zdejšímu nehostinnému prostředí...i vandalům se dá předejít, a při pomalování celku v kreativním duchu tzv. lidového streetartu odolá věkům… Barvy vnášejí do šedivých dnů život.

Centrum jednorázového poradenství a pomoci- navrženo jako skladba třech tubusů  (ze základních modulů 6x3x2.8m) vzájemně příčně propojených do jednoho celku. Tubusové řešení diferencování jednotlivých funkcí odpovídá nárokům tohoto provozu. Jako náhrada za rušící se „Naději“ je navrženo na principu který tam dnes funguje -tzn. princip dvou sálů- jídelna  jako malý sál, a velký sál jako hlavní prostora. lidé sem chodí za základními hygienickými potřebami- sprcha, záchod, lékařské vyšetření případně krizová lůžka, minimální jídlo, minimální přístřeší.-klíčovou osobou je zde vstupař, který reguluje kdo smí dovnitř. Někdo se jde jen najíst, moc toho není, polévka, chléb a čaj – možná jablko. Vysoké nároky na udržování čistoty (dezinfikuje se několikrát denně)- teplo a útulno..  s výhledem do ulice. Vstupu předchází plocha v závětří s dřevěnou plošinou.

V panelu dveří integrované okénko se sklopným pultem pro rozdávání svačinových balíčků během doby kdy je centrum uzavřené. Vstupař posílá lidi dále do objektu-(lékař, sprcha, jídlo, informace, odpočinek...)...ze svého postu má o všem přehled.

Ve velkém sálu se čeká než se uvolní sprcha nebo záchod, možnost získat nové oblečení, poradit se s sociálním pracovníkem(zatahovací plexisklová bublina která vytváří bariéru proti odposlechu, ale zároveň nepřetrhává optické vazby), možnost získat informace ....

Centrum pro drogově závislé funguje jako dva samostatné provozy (tubusy) využívající stejné zázemí.

  • Denní kontaktní centrum-(výměna jehel, pití, sprcha, přeprání oblečení, odpočinek..). Tento provoz vyžaduje vysoké nároky na bezpečnost – nábytek v denním baru je připevněn k podlaze.. nacvakávací otočné židle a stolky- optická vazba s barem-kavárenský charakter -fotbálek.
  • Terapeutické centrum, kam docházejí lidé kteří se již léčí,nebo chtějí léčit, pro radu psychologa, a za různými terapeutickými seancemi( sezení, hudba, výtvarno, četba,rozmluva..)

Vybavení terapeutického sálu uskladněno v podélných skříňkách- ty slouží zároveň i jako sedačky. Sál uzpůsoben k různým činnostem (dělení pomocí přestavitelných pružných paravánů, které se nakroutí a nacvakají do podlahy. přímo navazuje na kancelář psychologa. čelní prosklená stěna se otevírá do ulice....

Zařízení těchto provozů navrženo z odolných levných materiálů – kompaktních desek z vysokotlakých laminátů, podlahy ze zátěžového kvalitního PVC. Pláště budov standardní plechové – ve své jednoduchosti nejefektivnější, oživení lze dosáhnout pouze barevným řešením..

v kritických obdobích, při nedostatku kapacity se uvede do provozu mobilní program- membránové stany, skladované a transportované  v jedné své buňce, ze které se vysunou jako jedna struktura – jedna funkční jednotka. Světlo propustná PVC membrána prosvětluje interiér. Jednotlivé stany napojené  na zázemí složené z konkrétních buněk vybavených dle potřeby (hygienická zázemí, kuchyně, šatny..)

Komplexně vytváří širší strukturu schopnou reagovat na stávající problémy.

Komplex z hlediska architektonického nepopírá svoji funkci, koresponduje s prostředím a se svým účelem.

Zpět ↑

Vypisovatel soutěže

Koma, generální partner

Partneři soutěže